V předchozím článku jsme se podrobně věnovali teorii měření řetězu - jak zjistit jeho opotřebení, kdy dochází k praskání a jak se řetěz postupně natahuje. Řetěz je součástka, kterou mnozí z nás vnímají jako "nutné zlo". Jeho pravidelná výměna nám nepřináší radost z vylepšeného vzhledu kola ani neposune jeho jízdní vlastnosti do nové dimenze.
Pojďme si nyní ukázat, jak řetěz vyměnit co nejefektivněji a správně, aby nás to stálo minimum času a starostí.
Řetěz může být spojen dvěma způsoby. Podívejme se na oba z nich:
Balení řetězu obsahuje speciální nýt s trnem. Tento nýt se pomocí nýtovačky nalisuje do správně zkráceného řetězu, čímž vytvoříme pevné spojení.
V balení řetězu najdete rychlospojku, pomocí které můžete řetěz jednoduše spojit. Rychlospojky jsou v současnosti velmi oblíbené, protože:
Pro správnou výměnu řetězu budete potřebovat následující nářadí:
Když máme připravené všechno potřebné nářadí, můžeme přistoupit k sundání starého řetězu. Postup se liší podle typu spojení:
Najděte spojku na řetězu a rozevřete ji pomocí kleští nebo provázku. Pokud nebudete starý řetěz potřebovat k určení správné délky nového řetězu, můžete jej rozpojit v kterémkoliv místě.
U nýtovaného řetězu je vhodné jej rozpojit v místě spojovacího nýtu, zejména pokud byste potřebovali řetěz znovu použít. Spojovací nýt poznáte podle odlišné barvy od ostatních článků řetězu. Použijte nýtovačku k vytlačení nýtu a opatrně sejměte řetěz z kola.
Tip: Pokud plánujete starý řetěz použít jako šablonu pro určení délky nového řetězu, rozpojte jej opatrně a uchovejte v celku.
Při nasazování nového řetězu je klíčové věnovat pozornost správnému provlečení přes přehazovačku. I když se může zdát, že na tom není co pokazit, je zde jeden důležitý detail, který může způsobit problémy.
Na kladce přehazovačky je hliníkový výstupek, kolem kterého musí řetěz vést vždy spodní stranou. Při nesprávném vedení řetězu (přes tento výstupek) dochází k:
Tato chyba není na první pohled viditelná, ale může významně zhoršit jízdní vlastnosti kola. Věnujte proto zvýšenou pozornost správnému vedení řetězu kolem tohoto výstupku.
Tip z praxe: Pokud po nasazení řetězu cítíte neobvyklý odpor při šlapání nebo zhoršené řazení, zkontrolujte vedení řetězu kolem výstupku na kladce přehazovačky.
Málokdy se stane, že koupíme nový řetěz, který má správnou délku pro naše kolo. Může za to zčásti odlišná geometrie každého kola a hlavně různé kombinace kazet a převodníků. Ty mají na správnou délku řetězu velký vliv z důvodu různého počtu zubů, který mění obvod těchto komponent a mění tak délku dráhy, po které řetěz obíhá. Na určení správné délky řetězu existuje několik způsobů. Podívejme se na ty nejpoužívanější.
Nejjednodušší metodou zkrácení nového řetězu je kopírování délky starého řetězu. Tento způsob je sice jednoduchý na pochopení, ale má svá omezení a je časově náročnější.
Tento způsob lze použít pouze pokud:
Před kopírováním délky je nutné ověřit, že starý řetěz má skutečně správnou délku:
Máme dvě možnosti jak zkrátit nový řetěz podle starého:
Poznámka: I když je tato metoda logická a snadno pochopitelná, existují rychlejší a přesnější způsoby určení správné délky řetězu.
Tento způsob je velmi snadný a prakticky bezchybný. Používá se zejména u kol s více než jedním převodníkem. Naším cílem je zajistit, aby kladka přehazovačky správně napínala řetěz na každém převodu, ale nikdy nedošlo k jejímu přílišnému napnutí.
Z pohledu délky řetězu jsou důležité dva extrémní případy:
Pro detailní informace o vnitřních a vnějších článcích a celkovém fungování řetězu doporučujeme přečíst náš článek o měření řetězu.
Výhoda metody: Získáte nejdelší možnou délku řetězu a nemusíte se obávat, že by při správné délce ramínka přehazovačky docházelo k jeho přílišnému namáhání na kombinaci velký převodník - velký pastorek.
Tato metoda je určena především pro kola s jedním převodníkem. Při této metodě hledáme nejkratší možnou bezpečnou délku řetězu.
U celoodpružených kol je potřeba zvýšená opatrnost, protože při propružení se dráha řetězu na většině kol prodlužuje. Přidání standardních čtyř článků by mohlo být nedostatečné. Máte dvě možnosti:
Výměna řetězu je základní údržbový úkon, který může výrazně prodloužit životnost celého pohonného ústrojí vašeho kola. Ať už zvolíte kteroukoliv z popsaných metod zkrácení, vždy věnujte zvláštní pozornost správnému vedení řetězu přes kladky přehazovačky. Pro běžná kola s více převodníky doporučujeme použít metodu "malá-malá", která je nejbezpečnější a prakticky bezchybná. U celoodpružených kol nezapomeňte zohlednit změnu délky řetězu při propružení. Po výměně vždy zkontrolujte správnou funkci řazení ve všech převodových stupních.
Nedaří se vám seřídit přehazovačku? Na vině může být křivá patka. Narovnat ji přitom zvládnete i svépomocí. Zjistěte, co k tomu potřebujete za nářadí a jak postupovat, abyste zas co nejdřív mohli šlápnout do pedálů.
Některým systémům řazení trochu křivá patka nevadí, u jiných může dělat problémy i zcela nepatrné vychýlení z osy, které pouhým okem nepoznáte. Jisté je, že rovná patka dokáže ušetřit spoustu práce, času a nervů při seřizování přehazovačky. Takže – jak na její srovnání?
Než vám prozradíme praktické rady a tipy, jak narovnat křivou patku, pojďme si říct, co vlastně budeme rovnat. Koncovka rámu neboli patka je nenápadná součástka, která se nachází na zadním rámu kola. Tam slouží nejen k přichycení přehazovačky, ale také k její ochraně.
Je totiž schválně vyrobena z měkčího materiálu než rám, aby mohla při nadměrné námaze přehazovačky prasknout a ochránit tak nejen přehazovačku, ale i samotný rám kola.
To, že je patka z měkkého materiálu, má i své nevýhody. Nejčastěji se vyrábí z hliníku, a je proto poměrně náchylná k ohnutí. K tomu může dojít několika způsoby:
Výrazně ohnutou patku můžete rozeznat pouhým okem. Ve většině případů bude patka ohnutá směrem dovnitř, méně často pak směrem ven.
Menší vychýlení patky poznáte nejčastěji až při jízdě, kdy se projeví zhoršenou funkcí řazení. V nejhorším případě se přehazovačka může namotat do výpletu, což vede k prasknutí patky.
Pokud máte podezření na poškození přehazovačky, dodržujte následující postup:
Důležité upozornění: Pokud má přehazovačka tendenci dostat se do výpletu, pravděpodobně došlo k ohnutí patky a je třeba situaci neprodleně řešit.
Jestliže u sebe nemáte náhradní patku, můžete se pokusit zkřivenou patku narovnat pomocí imbusového klíče.
K rovnání patky slouží speciální nářadí, které umožní srovnat patku k ose ráfku. Zaplatíte za něj asi 1 000 korun, ušetří vám ale spoustu času a nervů. Ve vaší cyklodílně by proto neměl chybět jeden z těchto pomocníků:
Rovnání patky se vždy provádí podle roviny kola. U kola s rychloupínákem nejprve zkontrolujte správné usazení zapleteného kola v rámu - je to klíčové pro přesné rovnání.
Před samotným rovnáním je nutné změřit odchýlení od roviny:
Vezměte rovnač patky s měřicím kolíkem. Ten nejprve ve vodorovné poloze přiložte k jednomu měřícímu bodu kde naberete míru a tu přeneste k druhému bodu.
Pokud není měřící kolík u stěny ráfku, opatrně zatáhněte nebo zatlačte na páku nástroje. Vaším cílem je zmenšit vzdálenost kolíku od ráfku zhruba na polovinu.
Výsledek zkontrolujte přiložením kolíku ke kraji ráfku a znovu přenesením míry na druhou stranu ve vodorovné poloze. Mezera mezi ráfkem a měřícím trnem by měla být u rovné patky menší než 3 mm.
Patku rovnejte postupně. Vyplatí se přesunout měrku několikrát tam a zpět, než abyste patku ohnuli na opačnou stranu a pak ji museli vracet. Snížíte tím riziko, že vám patka při rovnání praskne.
Nejprve srovnejte patku ve vodorovné rovině. Jakmile se vám to povede, opakujte rovnání ve svislém směru.
Výsledek zkontrolujte opět ve vodorovné poloze. Pokud se mezera předchozím rovnáním zvětšila, celý postup zopakujte a nakonec proveďte kontrolní měření roviny patky ve svislém směru.
Patka i přes veškerou snahu praskla? V takovém případě poslouží náhradní patka, kterou doporučujeme mít neustále po ruce.
Jakmile jste s výsledkem spokojeni, namontujte přehazovačku zpět na patku. Při montáži postupujte následovně:
Patka je rovná, ale přehazovačka přesto nejde seřídit? V tom případě mohou být na vině bowdeny. Jak si s tím poradit? To zjistíte v dalším videu nebo článku.
Řetěz je jednou z nejnamáhanějších součástí vašeho kola a i když není jeho opotřebení na první pohled vidět, je třeba jej pravidelně měnit stejně jako například pláště nebo destičky.
V tomto článku se dočtete nejen to, jak jej měřit, ale najdete zde i spoustu dalších zajímavých informací, které se týkají řetězů na kola a jejich životnosti.
Bohužel nelze říct, po kolika kilometrech bychom měli přistoupit k výměně řetězu. Do jeho životnosti vstupuje spousta proměnných, jako je:
Měření řetězu je velmi jednoduché, a proto by každý, kdo jezdí na kole, měl mít měrku, která stojí řádově okolo 100–500 Kč, doma a řetěz pravidelně přeměřit.
Životnost řetězu můžeme výrazně prodloužit použitím kvalitního oleje nebo vosku na řetěz.
Doporučujeme použití u nás zatím málo známé německé značky Tunap, která má důvěru například WorldTour stáje Bora-Hansgrohe nebo třeba bikového týmu Ghost Factory Racing Team.
Pokud bychom na kolo, kde se na výměnu řetězu rezignovalo, nasadili nový řetěz, jeho články nebudou zapadat do ozubení a v záběru bude řetěz přeskakovat – „střílet“.
V takovém případě je zapotřebí výměna celého hnacího ústrojí, tedy kazety, převodníků a řetězu. Ty s pravidelně měněným řetězem vydrží mnohonásobně déle.
Kazeta a převodníky také nevydrží navěky. V průběhu jejich životnosti dochází k vymačkávání jednotlivých zubů, i když je řetěz včas měněn.
Že máte na kole zničené ozubení, poznáte tak, že dochází ke zrychlenému natažení řetězu.
Když zjistíme, že se to děje, je při další výměně řetězu na zvážení, zda neprovést zároveň i výměnu kazety. A v případě, že už byla kazeta na kole měněna, měníme i kliky nebo převodníky.
Důvod je ten, že nejmenší pastorky na kazetě se opotřebují nejdříve, proto kazetu měníme zpravidla dřív než převodníky.
U převodníků dochází díky jejich většímu počtu zubů k menší zátěži, proto se opotřebují pomaleji.
U převodníků se nutnost výměny často začne projevovat nabíráním řetězu na ozubení, jeho vibrováním a hlasitým zvukem při jízdě.
Velmi rozšířeným mýtem mezi cyklisty je domněnka, že se při jízdě natahují vnější články řetězu, až dojde k jejich přetržení.
Ve skutečnosti není nejslabším článkem řetězu vnější článek, ale všechny jeho pohyblivé části.
Nýt je pevně spojen s vnějším článkem řetězu a kolem něj se otáčejí vnitřní článek s válečkem, takže k největšímu tření dochází uvnitř vnitřního článku, v místě, kde se otáčí kolem nýtu.
Toto je kritické místo, které se časem vybrousí a způsobuje tak natažení řetězu. Dochází zde ke zvětšení vůle, což mění rozteč mezi jednotlivými články – a právě to je kámen úrazu.
Když si představíme, jak velkou sílu přenáší ta malá ploška, uvědomíme si, proč má na životnost řetězu zásadní vliv jeho čistota a pravidelné mazání.
Při pravidelné kontrole musíme mít na paměti, že se řetěz neopotřebovává lineárně. Jakmile se používáním ničí jeho povrchová úprava, dochází ke zrychlení opotřebení.
Je tedy velmi pravděpodobné, že pokud najedeme na řetězu 1 000 km a naměříme opotřebení 50 %, tak k jeho zničení dojde dříve než po ujetí 2 000 km.
Měření provádíme vždy na více místech a výsledek pak zprůměrujeme.
Existuje několik způsobů měření. Postupně si je projdeme a podíváme se na jejich klady a zápory.
Toto je velmi jednoduchý, velmi snadný a velmi nepřesný způsob, jak si udělat představu o tom, v jakém stavu je řetěz, když nemáme po ruce měrku.
Postup je následující:
Tato metoda je spíše nouzovou variantou. Pokud nemáme po ruce měrku, zjistíme alespoň to, jestli je vše v pořádku, nebo jestli máme nějaký problém, který bychom měli začít řešit.
Měření pomocí měrky je nejrychlejší, nejjednodušší a nejčastěji používaný způsob kontroly opotřebení řetězu.
Existuje více druhů kalibrů na řetěz, ale princip měření je vždy podobný:
Na měrku vyvineme jen velmi mírný tlak a zkontrolujeme, jestli zapadne nebo ne. Pokud bychom na měrku příliš tlačili, zkreslíme měření tím, že ji ohneme, a navíc ji můžeme poškodit.
Společnost Park Tool má ke svým měrkám podrobnější návod pro preciznější cyklisty. Ukážeme si to na příkladu měrky Park Tool CC-3.2.
Ta má dva zobáčky. Jeden nám ukazuje opotřebení 0,5 %, druhý 0,75 %.
U kol s 8 rychlostmi a méně můžeme použít například měrku BBB BTL-125, která ukazuje opotřebení až do 1 %. To je okamžik výměny u kol s méně než devíti rychlostmi.
Toto je doporučení přímo od společnosti Park Tool, velmi respektované značky v oblasti cyklo nářadí a servisu kol. Můžeme se jím řídit, pokud chceme, ale konečné rozhodnutí, kdy řetěz vyměnit, je na nás.
Měření nám trochu komplikuje skutečnost, že ačkoliv mají všechny řetězy stejnou vzdálenost mezi články, nemusí mít stejný průměr válečku.
Většina řetězů má vnější průměr válečku 7,63–7,65 mm, avšak například:
Jiný průměr válečku nevadí pastorkům ani převodníkům, pokud je rozteč mezi články stejná. Problém ale nastává při měření, protože měříme vzdálenost vnějších ploch válečků, což může vést ke zkreslení.
Proto máme k dispozici speciální měrky, jako například Park Tool CC-4 nebo Shimano TL-CN42. Na rozdíl od klasické měrky, která měří vzdálenost na přední a zadní straně válečku, tyto měrky měří vzdálenosti pouze na přední straně válečku na obou stranách, čímž se toto zkreslení eliminuje.
Co z toho vyplývá?
K měření můžeme také použít posuvné měřítko. Tento způsob je přesný, ale vyžaduje pečlivé provedení.
Řetěz měníme podle míry jeho natažení:
Měření posuvným měřítkem poskytuje přesnější výsledky než běžná měrka, ale vyžaduje pečlivější provedení.
Existuje několik přístupů, jak k výměně řetězů přistupovat. Každý má své výhody a nevýhody v závislosti na preferencích a typu cyklisty.
Nejsvědomitější cyklisté točí více řetězů najednou. Jak jsme si již řekli, časem se jízdou opotřebovává i ozubení kola, dochází tak ke zvětšení rozteče mezi zuby. To samé se děje u řetězu, kde se zvětšuje rozteč mezi články.
Proto se ujal přístup paralelní výměny, kdy se mění více řetězů najednou tak, že se každý řetěz opotřebuje jen částečně, pak se nasadí další a až se takto částečně opotřebuje více řetězů, začneme druhé kolo.
Smysl této metody:
Nejběžnější a nejvíce doporučovaný přístup. Řetěz se průběžně měří a když dosáhne stanovené hranice opotřebení, vymění se za nový.
Neměním řetěz nikdy a nebudu to dělat. I takhle to jde. U levnějších kol to nemusí být úplně nesmyslné, protože:
Nedoporučuje se – řetěz s velkou boční vůlí snižuje efektivitu jízdy a kolo nefunguje na 100 %.
U velmi starých kol (10+ let), kde se řetěz nikdy neměnil a je plánována brzká výměna kola, dává někdy smysl strategie pankáče. Pokud zjistíme extrémní opotřebení řetězu, které by po výměně způsobilo „střílení“, může být lepší už jej neměnit.
Proč?
Cyklista „uživatel“ to jistě odpustí. 😊
Pravidelná údržba kola je klíčová pro zajištění bezpečné a plynulé jízdy, prodloužení životnosti komponentů a minimalizaci možných poruch. Pravidelné čištění a mazání zabraňuje hromadění špíny a koroze, což může vést k opotřebení a selhání důležitých částí jako jsou řetěz, brzdy nebo převody.
Díky pravidelné údržbě si udržíte své kolo v optimálním stavu a zároveň zvýšíte jeho efektivitu a pohodlí při jízdě.
Pokud nemáte cyklistický montážní stojan, je dobré umýt kolo venku. Stačí ho opřít o zeď nebo plot a začít čištění od nejšpinavějších částí, jako je řetěz a převodové ústrojí. Můžete použít speciální myčku na čištění řetězu, který se nasazuje na spodní část řetězu a umožňuje aplikaci čistícího roztoku.
Pomocí vlhkého hadříku nebo houbičky důkladně odstraňte nečistoty. Je důležité vyvarovat se použití hrubých či drsných materiálů, které by mohly poškodit povrch kluzáku. Po dokonalém čištění je vhodné aplikovat speciální silikonový olej na stírací kroužky. Naneste ho v malém množství na místo, kde se kluzák dotýká těsnění, a rovnoměrně ho rozprostřete po celém obvodu.
Poté několikrát propružte vidlici a tlumič, a nakonec suchým hadříkem otřete kluzáky do sucha, aby na nich nezůstaly zbytky maziva, která by mohla přitahovat prach a nečistoty.
Po této údržbě je vaše kolo připraveno na další jízdu.
Patka je díl na kole, který je namontován mezi rámem kola nebo elektrokola a přehazovačkou. Její význam na kole je velký. Slouží jako ochrana přehazovačky před mechanickým poškozením. Je vyrobena z měkkého kovu a dokáže ztlumit některé nárazy a to jak ty, které vznikají například od nevhodného zařazení nebo i ty mechanické, jako je například klacek/kámen na cestě nebo třeba položení kola na zem, či do auta na stranu, kde se přehazovačka nachází. Při větším nárazu je úkol patky se ohnout, případně zlomit. Při troše štěstí tak stačí patku v servise srovnat, případně vyměnit, což je rozhodně méně nákladné, než rěšit problémy s přehazovačkou, která je mnohonásobně dražší.
Patka je velice citlivý díl, který se dovede ohnout i při opravdu běžných nevinných situacích, jako je:
a) položení kola na zem, do auta nebo klidně opření kola o zeď stranou, kde se nachází přehazovačka
b) necitlivé zařazení během tahu bez uvolnění tlaku na pedál během řazení (taková lidská spojka) - obzvláště obvyklé u elektrokol, kdy je síla násobená výkonem motoru
c) vnější překážka (klacek, větev, kámen, dlouhá tráva apod)
d) pád
Pokud máte na kole ohnutou patku, doporučujeme na kole dále nejezdit a navštívit servis, kde ji servisáci dovedou většinou srovnat. Může se samozřejmě ale stát, že po mnoha rovnáních patku již bude potřeba vyměnit. Případně může být ohnutá až příliš a v takovém případě je opět její výměna nejlepším řešením.
POZOR! Ohnutí patky můžete poznat i tak, že kolo nesprávně řadí. Při seřízení přehazovačky v její správné poloze je řetězová linka vedena na patorky kazety (kolečka vzadu) správně. Při sebemenším ohnutí patky se tato řetězová linka vychýlí a přehazovačka přestane správně přehazovat (mnohdy klidně i jen na některá kolečka). Toto je například i obvyklá situace, kdy si zákazníci nechají vyservisovat své milované kolo, kolo pak položí do auta přehazovačkou dolů, případně dají více kol na sebe, čím patku mohou ohnout a kolo pak špatně řadí i když servisák odvedl nejlepší práci, kterou dovedl.
Pokud o ohnutí patky nevíte (stalo se při jízdě, nevšimli jste si jí atd), může to vést k jejímu přetržení. Typicky při šlapání, kdy díky ohnuté patce není přehazovačka a řetěz ve správné poloze a síly, které zde vznikají vedou k její fatální deformaci a následnému přetržení. V takovém případě není neobvyklé, že tzv "namotáte řetěz" okolo zadních koleček a bohužel si jej tak zničíte také, mnohdy i s přehazovačkou.
Čím více pastorků (koleček) vzadu máte, tím více je vaše převodová sada na správné srovnání patky háklivá.
Obzvláště, pokud jezdíte na elektrokole. Zde se totiž sčítá síla vašich nohou se silou motoru.
Pokud jste měli smůlu a patka vašeho kola nebo elektrokola je poškozena, odvezte kolo nejlépe na servis. Patek rámu je až několik set typů. Je proto nejsnadnější nechat to na profících, kteří si objednají tu potřebnou a kolo vám dají do pořádku.
